Psal se rok 2000 a já se jel podívat do míst, která jsem měl v paměti z dob, kdy jsem jako malý jezdil trávit většinou prázdniny na pomezí jižních Čech a Vysočiny za babičkou Alenou a dědou Karlem, na pro mne krásné místo

 jménem Kletečná. 

​

Chvíle strávené v těchto krásných místech se mně vryly do paměti a vždy na ně rád vzpomínám. Jižní Čechy musí člověk milovat a obdivovat řadu krásných míst, které zde jsou, i když to může znít pro někoho jako klišé. 

​

Když jsem projížděl malou vesnicí jménem Březina, zahlédl jsem starý dům, který i přes svůj zbídačený stav jako by na mě promlouval.

Když jsem do něj poprvé vešel dýchlo na mě něco zvláštního a kouzelného, a já měl zase ten pocit jako jsem míval v dětství a cítil jsem, že je to místo, které chci zkusit dát do pořádku a umožnit nejen mně, ale i jiným cítit se jako já a moci trávit kouzelné chvíle se svými nejbližšími na tomto krásném místě.

​

Postupem času jsem měl možnost poznat i řadu místních lidí, kteří možná zpočátku nevěřili, že svůj záměr myslím vážně, ale i přesto mně byli nápomocni při mé snaze o záchranu domu a vždy mně podali pomocnou ruku , a samozřejmě i mí nejbližší a kamarádi si toto místo, jak doufám zamilovali a postupně se nám dařilo více a více dávat mému přání jasné obrysy. 

​

Nejen díky mému nadšení, ale i díky všem těmto skvělým a pro mne krásným lidem vám nyní rádi představíme toto kouzelné místo kde se, jak doufáme, budete cítit krásně a rádi se k nám budete vracet.

​

Jarda Cejpek s rodinou a přáteli